Neplacené volno z pohledu zaměstnance

V průběhu pracovního života občas nastanou situace, kdy zaměstnanec potřebuje ze soukromých důvodů na nějakou dobu přerušit výkon zaměstnání. Mezi nejčastější důvody pro žádost o neplacené volno patří dlouhodobé pobyty v zahraničí, náročné stěhování nebo třeba péče o děti. V jakých případech má zaměstnanec na neplacené volno nárok a kdo za něj v tomto období platí zdravotní pojištění?

Neplacené volno vám zaměstnavatel nikdy nesmí nařídit. Jeho čerpání má však svá pravidla, konkrétně je třeba zaměřit se na povinnosti spojené s odvodem zdravotního a sociálního pojištění. Neplacené volno také dělíme na dva druhy:

  • Neplacené volno, na které má zaměstnanec ze zákona nárok
  • Neplacené volno, se kterým musí zaměstnavatel souhlasit

Poskytnout neplacené volno tedy zaměstnavatel musí buď z důvodů daných zákonem, nebo to může udělat na základě dohody se zaměstnancem. Kdy máte na neplacené volno nárok a kdy k němu potřebujete získat speciální souhlas?

Neplacené volno ze zákona

Zákoník práce pojem neplacené volno nezná. Najdete zde ovšem § 191, který se věnuje překážkám v práci na straně zaměstnance. Sem patří například dočasná pracovní neschopnost nebo mateřská dovolená. Ustanovení § 199 odst. 1 dále říká, že pokud zaměstnanec nemůže konat volno pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, zaměstnavatel je povinen poskytnout mu pracovní volno, někdy i s náhradou mzdy.

Důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance jsou stanovené nařízením vlády č. 590/2006 Sb. Pokud jde o neplacené volno, zaměstnavatel v těchto případech není povinen poskytnout náhradu mzdy. O toto volno stačí zaměstnavatele požádat, nemusíte však uzavírat žádnou dohodu. Jedná se například o tyto situace:

  • Vyšetření/ošetření prováděné v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení (k bydlišti či pracovišti) – Náhradu mzdy zaměstnanec dostane za dobu nezbytně nutnou, jako by byl vyšetřen v nejbližším zařízení, delší doba je neplaceným volnem.
  • Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků
  • Svatba – Na vlastní svatbu zaměstnavatel poskytuje dva dny pracovního volna, první den s náhradou mzdy, druhý den jako neplacené volno. To dostanete také při svatbě rodiče.
  • Narození dítěte – Neplacené volno se poskytuje k účasti při porodu manželky (družky).
  • Doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření – O neplacené volno jde v případě, že se jedná o ostatní rodinné příslušníky kromě manžela, druha, dítě, rodiče nebo prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela.
  • Přestěhování – Neplacené volno je poskytnuto nejvýše na dva dny při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení.
  • Neplacené volno ve výpovědní lhůtě z důvodu hledání nového zaměstnání – Pracovní volno bez náhrady mzdy před skončením pracovního poměru se poskytne nejvýše na jeden půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců.
  • Překážky v práci z důvodu obecného zájmu

Nepřítomnost v práci ve výše zmíněných případech musí být doložena potvrzením, že se jedná o danou překážku v práci. Kromě toho zaměstnanci náleží volno také při plnění branné povinnosti. Náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku hradí příslušný vojenský správní úřad. U zaměstnavatele tedy také půjde o neplacené volno.

Neplacené volno po dohodě se zaměstnavatelem

Ať se jedná o krátkodobé či dlouhodobé neplacené volno, v souladu s § 363 zákoníku práce je možné dohodnout se se zaměstnavatelem na dalších osobních překážkách v práci. V případě, že potřebujete nutně uvolnit z práce a nemáte již k dispozici dovolenou, můžete zaměstnavateli podat žádost o neplacené volno a čerpat ho na základě dohody.

Momentálně neexistuje pro žádost o neplacené volno formulář, který by byl jednotný pro všechny zaměstnavatele. Vzor žádosti o neplacené volno, její forma i obsah závisí vždy pouze na smluvních stranách.

Zaměstnavatel žádosti zaměstnance o neplacené volno nemusí vždy vyhovět. Záleží to například na provozních podmínkách, kam patří množství zakázek nebo možnost zástupu. Možnost poskytování neplaceného volna může být také ošetřena pomocí kolektivní smlouvy či interního předpisu, který stanoví konkrétnější podmínky.

Nejčastější případy, kdy zaměstnanci žádají o neplacené volno:

  • Matka nebo otec po skončení rodičovské dovolené do 4 let věku dítěte
  • Dlouhodobé cestování a pobyty v zahraničí
  • Zaměstnanec potřebuje po vyčerpání dovolené další volno z osobních důvodů
  • Zaměstnanec si najde sezonní práci

Neplacené volno a zdravotní pojištění

Jak to je, pokud jde o neplacené volno a odvody? V souvislosti s touto věcí je nutné myslet hlavně na odvod zdravotního pojištění. Jedná se totiž o pracovní volno, které je neplacené, a tím pádem v té době není z čeho odvádět pojistné. Roku 2015 došlo v souvislosti se zdravotním pojištěním během neplaceného volna k zásadní změně. Zaměstnavatel musí posoudit, zda bylo u zaměstnance dosaženo minimálního vyměřovacího základu.

Pojistné zaměstnance je stanoveno z minimální mzdy. Pokud je neplacené volno poskytnuto v průběhu celého kalendářního měsíce, zaměstnanec nemá zaúčtovaný žádný příjem a nepatří mezi osoby, které by musely dodržet minimální vyměřovací základ. Ten je v takovém případě nulový.

Zaměstnanec je tedy povinen provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílu mezi nulovým vyměřovacím základem a výší minimální mzdy. Zaměstnavatel by musel uhradit rozdíl pouze v situaci, kdy by doplatek pojistného vznikl z důvodu překážek na jeho straně.

V případě, že neplacené volno zaměstnanci není poskytnuto na celý kalendářní měsíc, mohou nastat obě již zmíněné situace. Pokud bude měsíční vyměřovací základ zaměstnance roven výši minimální mzdy nebo bude dokonce vyšší, doplatek se neprovádí. Pokud ovšem bude nižší, zaměstnanec musí provést odvod doplatku pojistného ve výši 13,5 % rozdílu mezi oběma částkami prostřednictvím zaměstnavatele.

Neplacené volno 2019

Co se týče měsíčního neplaceného volna v roce 2019, zaměstnance bude stát 1 803 korun (13,5 % z minimální mzdy, která v současné době činí 13 350 korun). Pokud jde o měsíční neplacené volno 2018, bylo to 1 647 korun (13,5 % z minimální mzdy 12 200 korun).

Neplacené volno po rodičovské dovolené

Existuje jediná výjimka, kdy při neplaceném volnu není odváděno zdravotní pojištění zaměstnancem, ale místo toho státem. Jedná se o neplacené volno z důvodu péče o dítě neboli prodloužení péče o dítě do 4 let věku po vyčerpání rodičovského příspěvku.

Neplacené volno a sociální pojištění

Jelikož nemáte během čerpání neplaceného volna započitatelný příjem, v tomto období nevzniká povinnost odvádět zálohy na sociální pojištění ani platit daň z příjmu. Má to ovšem i své důsledky. Pokud v době čerpání neplaceného volna onemocníte, nevznikne vám nárok na náhradu mzdy během prvních 14 dnů nemoci. Dny neplaceného volna se také nezapočítávají do doby pro nárok na důchod.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here